čtvrtek 7. prosince 2017

Balvan ve mně, hygge u mně.

Sedím na gauči. Na něm měkkoučká vánoční deka. Kolem mně tlumené světlo od svíček. Vůně ze svíčky Yankee Candle a z čerstvě upečeného cukroví. Deku jsem koupila v akci v Globusu, za pětikilo, v Pepcu měli tu samou za dvěstě. Po Yankee Candle jsem dlouho toužila. Až jsem si ji konečně koupila. V akci. Hraje příjemná hudba. To mi teda dá vždy zabrat vybrat něco, co se mi bude líbít a nebudu to poslouchat už po stotisícipadesáté v řadě. Piju červené víno. Koupila jsem si rovnou 3 litry. Na svařák. Ale jsem líná ho svařit. Na nohou teplé ponožky, na těle teplou fleecovou mikinu. Zkrátka HYGGE jako vystřižené. Že nevíte, co je HYGGE? No tak to jste pěkně out. Stručně je to prostě pohoda a klídek. Zbytek si vygooglete. Jo a pochází to z Dánska :-). Chtěli byste se přenést ke mě domů, že jo? Jo, mám to tady krásné! 

Nějak jsem si myslela, že když si doma udělám vánoční pohodu a budu o ní pečovat, tak všechny chmury odejdou. Ale světe div se, čím větší pohoda, tím je to horší. Hlavou se mi honí milion myšlenek. Pod vlivem knihy Jak si správně přát jsem z toho dost vyděšená. Protože tam je psáno, že na co myslíte, to také přitahujete. A to já nechci. Jenže jak tu hlavu přeorientovat, aby myslela na něco jiného? Tomu říkám ten pravý mentální trénink. Je to velká fuška a zatím se mi to moc nedaří. Ale až to dokážu budu ten pasuji se na mentálního gurua. 

Nejlépe mi je v takovém tom běžném lehkém denním stresu, kdy není čas myslet. Ale jakmile je pohodička, nastává problém. Teda, on to asi ani problém není, není na mě nic poznat, funguju, směju se. Ale uvnitř je balvan. Zkusila jsem ho rozpustit během. Při běhu jsem ho s sebou naštěstí netahala. Při běhu do schodů by se dost pronesl. Ale jakmile jsem doběhla, zas mě začal okupovat. Nechtěla jsem psát, protože co není psáno, není dáno a třeba by to nějak samo zmizelo. Ale už to trvá asi dva týdny a nebaví mě to. Obsah svých myšlenek vám sem psát nebudu. Děsí mě už jen v mé mysli, natož abych je viděla napsané. A ono je to stejně jedno, podstatné je, abych zjistila jak se jich zbavit, jak myslet na to, že se mám krásně. Že nás čekají krásné Vánoce. Pak se jedu relaxovat na 3 týdny do lázní, pak nastupuji do práce. Do které se už těším. Konečně jsem si asi totiž přiznala, že mě ta rodičovská asi moc nebaví. Prostě přede mnou jsou samé skvělé věci. A mně se, jak to takhle píšu, balvan kdesi v břiše zvětšuje. A stále koumám. Kam s ním, jak to udělat, aby tam nebyl. Třeba je to jen blížící se kontrolou. Po které bude zase svět v pořádku. Ten můj svět. Jistě, dalo by se to přetavit v pozitivum, konečně vím jak se cítí lidé s úzkostnou poruchou. Nic moc. A těžko jim radit. Pokud nejste psycholog. Protože já sama nevím co se sebou. Možná by zabrala cesta někam do Asie s celou rodinou :-D. No, ale to asi neklapne. Takže by to chtělo něco dostupnějšího. Už jsem byla i u psycholožky. Bylo to fajn, pomohlo mi to. Ale ani ne na pár týdnů. 

Tak a teď jsem si to po sobě přečetla a je to jedna velká deprese, nemyslíte? Prostě ta léčba byla oproti tomuto super období, člověk věděl, že jde dopředu. Je pod dohledem. Ale teď, teď nevím. Nevím co se s mým tělem děje, jestli je v pořádku. Každé píchnutí vyděšeně pozoruji a hledám za tím něco, co to určitě není. Jako, věřím, že se nic neděje, že je všechno tak jak má být. Teda mé pragmatické já se snažií věřit. Mám tady ještě spoustu práce, chci se začít víc věnovat blogu. Když už musím tímto vším procházet, tak ať to přetavím alespoň v něco přínosného. Těším se, až konečně budu bydlet v domě se zahradou , po které toužím celý život. Až začnu pracovat jako fyzioterapeut. Věřím, že se svými čerstvě nabitými zkušenostmi, které nezískáte žádným studiem, ale jen prožitkem, budu svým klientů a pacinetům blíže. Prostě Vesmíre, mám plán! Na spoustu let. Tak mě tu laskavě prosím nech ještě minimálně 50 let. Děkuji!

Jo, poslední odstavec má konečně nějaký drajv. Díky moc za dočtění až sem, za komentáře a tak :-) A pamatujte, hygge musíte mít hlavně v sobě, ne okolo. Takže snad se mi ho tam podaří co nejdříve namontovat. 


Hygge - V dánštině jde snad o nejpopulárnější a nejpoužívanější slovo vůbec. Můžeme jej přeložit jako "pohodlí, klid, útulnost", což ale zdaleka nevystihuje jeho podstatu. Pouhý překlad totiž nestačí, hygge se musí umět prožívat. 

4 komentáře:

  1. Edit, krom dobrého psychologa nebo psychiatra (tento typ úzkosti asi sama nezvládnete, fakt )doporučuju nějakou z knížek od Zdeňky Jordánové - začala bych "Rozhodnutí"m . Fakt si myslím, že by Vás to mohlo zaujmout a jsou to krátké publikace. Držím palce :-) KZ

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem na tom stejně, strach a panika. Manžel tomu svým černým humorem říká " fáze umírání " �� Docela se to chytlo a když je mi nejhůř tak říkám "pozor, zase umíram". Naštěstí to není celodenní stav. Mám stejně staré děti jak vy,nejvíc se bojím, že je neuvidím vyrůstat, jít na vysokou,... Držím palce, ať se balvan brzo aspoň zmenší ☺ Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katko, a chodite nekam k psychologovi? Ja jsem ted zacala a verim, ze mi to pomuze...

      Vymazat

http://editastruskova.cz/

Nové články najdete zde: http://editastruskova.cz/ Těším se tam na vás!