Psaní o jen o sobě o mojí nemoci je možná pro někoho zajímavé, pro mě jakási terapie, ale pořád se v tom pitvat je dost nuda...Tak jsem se rozhodla, že to trochu osvěžím svými vzpomínkami z cest a sáhla do svých archivů (ano, do těch z kterých jsem chtěla tvořit blog kdysi v pravěku) a vytahuji články, které v té době nikdo nečetl...třeba teď budou mít větší úspěch:-))
Pokud rádi cestujete a nebo o tom jen rádi čtete, tady je první díl ze série o cestování po Indii a Nepálu se zastávkou v Rusku.
Výlet na dálný východ se zdoláním basecampu Annapurny, objevením krás indické železnice a umrznutím v Rusku jsem plánovali asi 5 měsíců, resp. 5 měsíců dopředu jsme koupili letenky a samotné plánování bylo ponecháno trochu naposlední chvíli (a tak to má být, co je moc naplánované je nudné...). Nicméně v den odletu jsme měli v pase víza do Ruska (jen na jeden den a nekřesťansky drahé 990Kc), Indie (na půl roku, mám pocit, a levné 800Kč) a do Nepálu (která jsme zbytečně přeplatili neboť jsme je kupovali přes nějakou agenturu či co - 40 euro, na hranicích stála 40 dolarů) a itinerář s plánem na další 3 týdny a plnou krosnu jídla (zbytečně).
První část letu byla super rychlá, člověk ani nestihl zamhouřit oka(aby náhodou nepřišel o kus žvance, který v letadle podávali) a za 3hod. jsme byli v Moskvě (v 5.00 místního času). Z letiště jsme se přesunuli do centra, na veleslavné Rudé náměstí, s Kremlem na jedné straně, se slavným obchodním centrem GUM, naproti hned vedle mohl clovek obdivovat budovu jak z plastelíny - chrám sv.Vasila Blaženého a všemu tomu dodávalo korunu mauzoleum Vladimira Iljiče Lenina.
Prohlídku těchto skvostů jsme začali stylově v kapitalistickém podniku McDonald. Po posilnění pravým ruským čajem z McDondaldu a českou bagetou z menzy jsme vyrazili do Kremlu. Další štace byla návštěva GUMu, kam jsme se šli ohřát. Poté nám došly peníze, takže další ohřívárna byla ve směnárně, odkud jsme se vydali do chrámu sv.Vasila Blaženého - když už do Moskvy, tak jen kvůli tomuto - KRÁSA (i když koukat na to každý den, tak se to asi okouká, neboť je to dle mně celkem kýč:-).
Někdy kolem 4 jsme byli řádně přemrzlí, tak jsme se vydali utratit zbytek peněz do supermarketu, kde jsme udělali stylový nákup - vodku, pivo a podobné pochutiny, což se nám později stalo málem osudným. Vnitřní zahřívadlo jsem začali konzumovat již v autobuse na letiště. Na letišti jsme našli příhodné místo a dávali si véču a přitom jsme degustovali pravou ruskou vodku a oslavovali začátek výletu, což se znelíbilo právě prochazejícímu příslušníkovi. A zachvíli byl zpět s posilou a po chvilce dohadování si odvedli kluky sebou...no když tam byli hodinu a letadlo nám mělo za chvíli letět, tak nám trochu ztuhl úsměv na rtech, naštěstí chlapci byli šikovní a ze spárů policie se dostali beze ztráty a letadlo jsme také stihli - ponaučení pro příště: V Rusku se vodka nepije. V letadle jsme se pohodlně usadili a těšili se na další zážitky.
Žádné komentáře:
Okomentovat